Drobečková navigace

Úvod > FAQ > Skladování dřeva

Skladování dřeva



Správné skladování dřeva

V tomto článku se dozvíte nejen to, že dřevu déšť vůbec nevadí, ale také proč rozhodně nepřekrývat dřevo plachtou a proč skládat polínka kůrou dolů.

Je třeba rozlišit, jaké dřevo uskladňujete, jestli štípané nebo neštípané, dokonce i různé dřeviny mohou mít různé nároky na uskladnění.

Platí několik společných pravidel pro jakékoliv skladování palivového dřeva. V první řadě dřevo nepřikrývat plachtou. To je horší, než kdyby na něj pršelo. Dřevo je na déšť zvyklé, a když zmokne, tak zase uschne. V lese na něj prší dlouhé roky a když se pokácí, často leží někde u cesty i několik měsíců než se odveze. Plachtou schnutí zabráníte a vlhkost nemůže přes plachtu odcházet. Dřevo pak začne plesnivět.

Rozšířeným mýtem je, že když dřevo zmokne, natáhne znovu vlhkost. Ale tak to rozhodně není. Je potřeba rozlišovat vlhkost vnitřní (buněčnou) a povrchovou. Když zmokne, změní se pouze vlhkost povrchová. Dřevo totiž schne několik měsíců až několik let a rozhodně se z něj za jeden propršený víkend, kdy bude na dešti, nestane zase čerstvé vlhké dřevo. Muselo by výt ve vodě ponořené několik týdnů nebo měsíců, aby se změnila jeho vnitřní vlhkost. A některé dřeviny nenatáhnout vody zpátky už nikdy - například dub, který se proto používal na vodních stavbách. Proto když Vám dovezené dřevo - i když je štípané a suché - zmokne, není to vážný problém. Pouze je důležité neuklízet jej hned, ale až znovu uschne.

Co naopak prospěje každému dřevu, je, když nebude ležet přímo na zemi. Nedostupnější řešení je naskládat pod něj prázdné přepravní palety. Dřevo tak bude moci větrat i od spodu. To jsou společná pravidla pro skladování dřeva.

Nyní se zaměříme podrobně na jednotlivé druhy.

Neštípané dřevo naskládané do hráně je možné nechat volně venku – bez plachty, doporučujeme pouze jej podložit (např. paletami), aby neleželo přímo na zemi.

Štípané dřevo je možné uskladnit mnoha způsoby. Nejjednodušší je naskládat jej v jedné řadě podél zdi, dřevo je tak zčásti chráněné před deštěm a Vy navíc získáte další izolační vrstvu. Také je možné využít různé přístřešky, altánky, pergoly. Nejideálnější je samozřejmě dřevník. Ideální dřevník by měl mít otevřené boky, aby dřevníkem profukovalo. Střecha by měla být ze všech stran překrytá přes dřevník, aby na dřevo pršelo co nejméně s tím, že by neměla být přímo položena na dřevě. Dřevník by měl mít také prodyšnou podlahu z roštů.

Štípané palivové dřevo nedoporučujeme ukládat do sklepů a vlhkých prostor. I suché dřevo zde může zplesnivět. Nejvíce náchylný je na plesnivění buk a jasan. Naopak největší odolnost vůči vlhkosti má dub. Štípané dřevo je nejlepší skládat kůrou dolů. Kůra na každém polínku totiž působí podobně jako plachta na celé hromadě. Brání vypařování vlhkosti ze dřeva. Není to tak zásadní jako pravidlo s plachtou a nehrozí Vám, že dřevo zplesniví. Nestane se také, že dřevo kůrou nahoru nevyschne, ale zkrátka vysychá s kůrou dolů rychleji.

Pokud máte dřevo již skládané v paletách nebo na paletách, můžete jej tak nechat klidně venku. Jsou pro skladování dřeva ideální. Ze stran otevřené, zespodu nestojí na zemi, a mohou větrat. Zase platí, že není dobré je přikrývat plachtou. Maximálně je možné vyrobit stříšku nad paletami, která by ale měla být min. 20cm nad vrškem palet.