Podporuje mojeID

Úvod » Vlastnosti palivového dřeva

Vlastnosti palivového dřeva

VLASTNOSTI PALIVOVÉHO DŘEVA

 

 

Jehličnaté  

smrk - měkké dřevo, výhřevnost 7,35 GJ/m3, středně silná kůra

borovice -měkké dřevo, výhřevnost 8,04/m3, středně silná kůra

modřín - měkké dřevo, výhřevnost 9,25 GJ/m3, středně silná kůra

-------------------------------------------------- ------------------------------

bříza - středně tvrdé dřevo, výhřevnost 10,55 GJ/m3, středně silná kůra

olše - středně tvrdé dřevo, výhřevnost 8,260 GJ/m3, středně silná kůra

-------------------------------------------------- ------------------------------------------

TVRDÉ DŘEVO

jasan - výhřevnost 10,98 GJ/m3, středně silná kůra

dub - výhřevnost 11,05 GJ/m3, silná kůra

 

buk - výhřevnost 10,83 GJ/m3, slabá kůra

 

Hmotnost palivového dříví

hmotnosti netřeba dlouho mluvit. Je však potřeba dát si pozor na jednotky vůči kterým se hmotnost vztahuje, viz výše. Obecně platí, že tím tvrdší dříví, tím větší fyzikální hustota a tím větší hmotnost a také i objemová výhřevnost.

V tabulce jsou uvedeny hmotnosti jednoho plnometru různých druhů dříví.

dřevina (m3 - plm)

váha syrové

váha vysušené

topol

840 kg

450 kg

dub letní

1000 kg

760 kg

smrk

740 kg

470 kg

borovice lesní

700 kg

520 kg

kniha

990 kg

720 kg

habr

1080 kg

820 kg

vystavený

920 kg

720 kg

javor

980 kg

660 kg

jedle

1000 kg

460 kg

modřín

760 kg

600 kg

- plm = plnometr (Kubík)

 Výhřevnost paliv

Stěžejním pojmem je výhřevnost. Základní jednotkou výhřebnosti, která je nejčastěji používaná u paliv, je MJ/m3 nebo MJ/kg. To znamná milion Joulů (jednotka energie) na metr krychlový nebo kilogram. Objemovou výhřevností je myšleno právě MJ/m3.

Laicky řečeno nám tato jednotka ukazuje kolik tepla z daného dříví můžeme získat, resp. Kolik tepla dané palivo při spálení uvolní. Odvíjí se především od druhu dříví, jeho kvality vlhkosti.

Pozor - pro porovnání jednotlivých druhů dřevin se výhřevnost musí vztahovat k objemu (MJ/m3 - objemová výhřevnost). Pokud by se vztahovala na jednotku hmotnosti (MJ/kg) - přílíš mnoho informací pro porovnání nezískáme - viz níže.

 

Tabulka výhřevnosti různých paliv.

palivo

výhřevnost

palivové dříví

13,12 MJ / kg

benzín

43,59 MJ / kg

olej

42,61 MJ / kg

svítiplyn

14,50 MJ / m3

hnědé uhlí

10-17 MJ / kg

černé uhlí

21-31 MJ / kg

papír

14,11 MJ / kg

co

28-37 MJ / kg

 

Tabulka výhřevnosti dřevin.

dřevina

výhřevnost

topol

6540 MJ / plm

dabovat

11050 MJ / plm

kniha

10830 MJ / plm

habr

10970 MJ / plm

Akát

11850 MJ / plm

smrk

7350 MJ / plm

borovice

9250 MJ / plm

jídle

8040 MJ / plm

olše

8260 MJ / plm

-plm = plnometr (Kubík)

 

 Vlhkost a její vliv na výhřevnost

Vlhkost ovlivňuje výhřenost nezávisle na druhu dřeva. Čím je vlhkost vyšší, tím menší je výhřevnost, ale proč? Je to způsobeno tím, že část uvolněného tepla ze spalovaného dříví je využita pro odpařování vody ze dřeva. Topit mokrým dřevem se zkrátka nevyplatí. Čerstvé dříví má vlhkost kolem 50%, sušené zhruba 20%. Uměle lze dosušit na cca 5-8%. Rozdíly ve výhřevnosti jsou opravdu veliké.

V tabulce je uveden příklad na měkkém dřevě.

vlhkost

výhřevnost

váha

1%

18,56 MJ / kg

355 kg

10%

16,40 MJ / kg

375 kg

20%

14,28 MJ / kg

400 kg

30%

12,18 MJ / kg

425 kg

40%

10,10 MJ / kg

450 kg

50%

8,10 MJ / kg

530 kg

 

Rychlost hoření palivového dříví, popelnatost a účinnost

 

Jak efektivně topit? Pokud bude dřevo rychle hořet, dosáhneme vysoké teploty, ale velká část tepla unikne komínem. Pokud budeme topit pomalu zvyšujeme popelnatost a tedy podíl nevyužitého paliva. Doporučujeme tedy po rozhoření dřeva omezit tah kamen, nejlépe komínivou klapkou nebo alespoň regulací přívodu vzduchu, případně optimální kombinací obou. Při dohořívání (hned jak začne teplota klesat) pak zase tah zvyšovat až na maximum, aby palivo vyhořelo co nejlépe. Vhodný je teploměr s vysokým rozsahem pro sledování teploty.

Nesmíme zapomenout na to, že základem je topit suchým dřevem. U čerstvého dřeva s vysokou vlhkostí nám spoustu tepla spotřebuje právě odpaření vody aby dřevo mohlo hořet.

 Shrnutí

I když se zdá být rozdíl výhřevnosti mezi jednotlivými druhy dřeva velký, ve výsledku (jak jsme si dokázali pod tabulkou výhřevnosti dřevin) je v přepočtu na kg výhřevnost všech druhů dříví přibližně stejná. Výhřevnost různých dřevin se tak liší pouze v předpočtu na objem. Ceny palivového dříví jsou od tohoto také odvozovány.

Například

Pokud koupíme 10 prms topolu, bude mít výhřevnost zhruba 28434MJ, vážit 1960 kg a stát 6500Kč =0,100 Kč/MJ

Pokud koupíme 6 prms dubu, bude mít výhřevnost 28826 MJ, vážit 1980 kg a stát 6900Kč = 0,104 Kč/MJ

 

Ve výsledku jde tedy především o ostatní vlastnosti dříví, jako právě jeho objem, rychlost hoření a popelnatost, ... Každý zákazník se můsí rozhodout a především si zkusit, co mu vyhovuje více. Také jednotlivé kamna, kotle a krby spalují vždy lépe jeden druh dříví než druhý. Rozdíly nemusí být veliké, ale při celosezóním vytápění se celkový rozdíl již může projevit.

Především u dopravy palivového dříví je objem podstatná vlastnost.

 

Upozornění - tento text není odborný článek. Je záměrně psán pro pochopení problematiky pro běžné uživatele, nelze jej tedy citovat a odvolávat se na poznatky zde uvedené. Tabulkové hodnoty čerpány z publikací: Energie a trvale udržitelný rozvoj společnosti - Karel Muntinger, Využití biomasy pro energetické účely - ČEA

 

 

Správné skladování dřeva

V tomto článku se dozvíte nejen to, že dřevu déšť vůbec nevadí, ale také proč rozhodně nepřekrývat dřevo plachtou a proč skládat polínka kůrou dolů.

Je třeba rozlišit, jaké dřevo uskladňujete, jestli štípané nebo neštípané, dokonce i různé dřeviny mohou mít různé nároky na uskladnění.

Platí několik společných pravidel pro jakékoliv skladování palivového dřeva. V první řadě dřevo nepřikrývat plachtou. To je horší, než kdyby na něj pršelo. Dřevo je na déšť zvyklé, a když zmokne, tak zase uschne. V lese na něj prší dlouhé roky a když se pokácí, často leží někde u cesty i několik měsíců než se odveze. Plachtou schnutí zabráníte a vlhkost nemůže přes plachtu odcházet. Dřevo pak začne plesnivět.

 

Rozšířeným mýtem je, že když dřevo zmokne, natáhne znovu vlhkost. Ale tak to rozhodně není. Je potřeba rozlišovat vlhkost vnitřní (buněčnou) a povrchovou. Když zmokne, změní se pouze vlhkost povrchová. Dřevo totiž schne několik měsíců až několik let a rozhodně se z něj za jeden propršený víkend, kdy bude na dešti, nestane zase čerstvé vlhké dřevo. Muselo by výt ve vodě ponořené několik týdnů nebo měsíců, aby se změnila jeho vnitřní vlhkost. A některé dřeviny nenatáhnout vody zpátky už nikdy - například dub, který se proto používal na vodních stavbách. Proto když Vám dovezené dřevo - i když je štípané a suché - zmokne, není to vážný problém. Pouze je důležité neuklízet jej hned, ale až znovu uschne.

 

Co naopak prospěje každému dřevu, je, když nebude ležet přímo na zemi. Nedostupnější řešení je naskládat pod něj prázdné přepravní palety. Dřevo tak bude moci větrat i od spodu. To jsou společná pravidla pro skladování dřeva.

Nyní se zaměříme podrobně na jednotlivé druhy.

Neštípané dřevo naskládané do hráně je možné nechat volně venku – bez plachty, doporučujeme pouze jej podložit (např. paletami), aby neleželo přímo na zemi.

Štípané dřevo je možné uskladnit mnoha způsoby. Nejjednodušší je naskládat jej v jedné řadě podél zdi, dřevo je tak zčásti chráněné před deštěm a Vy navíc získáte další izolační vrstvu. Také je možné využít různé přístřešky, altánky, pergoly. Nejideálnější je samozřejmě dřevník. Ideální dřevník by měl mít otevřené boky, aby dřevníkem profukovalo. Střecha by měla být ze všech stran překrytá přes dřevník, aby na dřevo pršelo co nejméně s tím, že by neměla být přímo položena na dřevě. Dřevník by měl mít také prodyšnou podlahu z roštů.

 

Štípané palivové dřevo nedoporučujeme ukládat do sklepů a vlhkých prostor. I suché dřevo zde může zplesnivět. Nejvíce náchylný je na plesnivění buk a jasan . Naopak největší odolnost vůči vlhkosti má dubŠtípané dřevo je nejlepší skládat kůrou dolů. Kůra na každém polínku totiž působí podobně jako plachta na celé hromadě. Brání vypařování vlhkosti ze dřeva. Není to tak zásadní jako pravidlo s plachtou a nehrozí Vám, že dřevo zplesniví. Nestane se také, že dřevo kůrou nahoru nevyschne, ale zkrátka vysychá s kůrou dolů rychleji.

 

Pokud máte dřevo již skládané v paletách nebo na paletách, můžete jej tak nechat klidně venku.Jsou pro skladování dřeva ideální. Ze stran otevřené, zespodu nestojí na zemi, a mohou větrat. Zase platí, že není dobré je přikrývat plachtou. Maximálně je možné vyrobit stříšku nad paletami, která by ale měla být min. 20cm nad vrškem palet.